Prohlášení o původu

Když jsem se rozhodoval ke koupi pozemků pro možnou budoucí výstavbu RD v Dalovicích, tak pro mě bylo důležité, že obytná zóna měla veškerá potřebná povolení a že se jednalo o skládku, tedy ne o skládku nebezpečného odpadu, ale spíše bych nazval  „územím“, které bylo zaváženo převážně výkopky a stavební sutí o čemž vypovídají i  v roce 2016 a v roce 2022 prováděné inženýrsko geologické průzkumy (oba v příloze). Skládkou se dá nazvat pozemek č. 872/6 na kterém se výstavba RD neprovádí a ke kterému je vyjádření níže (RealstavMB) . Před koupí jsem se souhlasem vlastníků nechal provést ještě „oponentní“ inženýrskogeologický průzkum od firmy GIS RNDr. Romana Vybírala, který potvrdil předchozí průzkumy tj. že navážky jsou konsolidované. Dále byla důležitá informace ohledně vhodnosti zasakování dešťových vod z e střech a zpevněných ploch jednotlivých RD. Tady cituji RNDr. Vybírala „V první řadě konstatuji, že vsakování srážkové vody do prostředí nehomogenních navážek není vhodné. Proč? Protože jejich propustnost se mění místo od místa, relativně propustné vrstvy nejsou spojité. Kvůli tomu by docházelo ke stagnaci vody v dílčích kapsách a při rozsáhlé zastavěnosti lokality by se zhoršovaly základové poměry staveniště rodinných domů, a to i přes výše uvedená sanační opatření.“ Z tohoto důvodu jsem se rozhodl pro rozšíření projektu po dešťové přípojky k jednotlivým RD, což bylo potřeba naprojektovat, projednat s úřady a následně stavebně povolit. K dnešnímu dni jsou již i všechny dešťové přípojky k rodinným domům zhotoveny a po dokončení komunikací zahájíme práce na kolaudaci díla.
Součástí IGP RNDr. Vybírala je na str. 17 i vyjádření – doporučení k zakládání rodinných domů, čehož se dá jistě využít projektanty jednotlivých RD.

Vyjádření firmy Realstav MB, od které jsem pozemky kupoval:

1. K průběhu rekultivace budoucí obytné zóny:
   1. Rekultivace byla realizována pod dohledem orgánů ochrany životního prostředí Magistrátu a České inspekce životního prostředí
   2. Probíhalo pravidelné monitorování podzemní a povrchové vody a ukládaných odpadů. Práce prováděla společnost Ekosystém Praha a to od 07/1998 Zprávy o výsledcích autorizoval Ing. Štibingr – profesor České zemědělské univerzity. Analytické práce prováděla akreditovaná laboratoř Monitoring s.r.o.
2. Skládka Akuma – pouze pozemek 872/6: byla zpracována „Analýza rizik v 11/2018 s výsledkem:
   S ohledem na posouzení šíření znečištění mimo zájmové území lze konstatovat, že riziko ohrožení kvality podzemní vody v okolních studních a povrchovém toku není pravděpodobné.

Na základě vyhodnocení znečištění a s ohledem na možnosti šíření znečištění, stávající i budoucí využití zájmového území nebyl vytipován žádný reálný expoziční scénář.

Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno riziko pro lidské zdraví a životního prostředí nebylo navrženo žádné nápravné opatření, které by vyloučilo možnost dalšího šíření znečištění z území.

Dle výsledků AR se nepředpokládá kontaminace stávajících ani nově vybodovaných vodních zdrojů v nejbližším okolí bývalé skládky. Na okolních pozemcích lze realizovat vrty pro tepelná čerpadla, studny, závlahy atd. s nulovým rizikem průniku kontaminace do čerpané podzemní vody. Způsob rekultivace a mocnost vrchní izolační vrstvy umožňuje využití území bývalé skládky pro zbudování lehkých staveb za těchto podmínek:

Výkopové práce staveb a inženýrských sítí se nedoporučuje provádět do větších hloubek než 3,0 m pod povrchem terénu tak, aby byla zachována minimální mocnost vrstvy 100 cm nad kontaminovaným horizontem. Základovou konstrukcí případně budovaných staveb musí být základová deska tak, aby byl vyloučen nadměrný tlak na izolační vrstvu skládky a nemohlo dojít k jejímu poškození (bodovému promáčknutí).

Při splnění shora uvedených podmínek lze minimalizovat riziko ohrožení imobilnosti uložených odpadů.

Tento výsledek byl v 2/2025  přezkoumán nezávislým oponentem a potvrzen.